Projekt zdravý život: průběh
Jak jste si možná přečetli v mém minulém článku, rozhodla jsem se před pár týdny zhubnout. Teď je tedy na čase trochu popsat, co pro to dělám.
První, co jsem začala dělat ještě před zlomovým momentem, který v motivační části popisuji, je cvičení. Protože Pinterest je plný třicetidenních cvičebních plánů, přišlo mi jako dobrý nápad jeden z nich ze srandy vyzkoušet a sledovat od 1. září, jak dlouho to vydržím. Kvůli předchozí zkušenosti s podobnými programy, kdy jsem po týdnu musela přestat kvůli bolesti, jsem si vybrala takový plán, který počítá s tím, že do začátku nic nevydržím. Postupně tak můžu během měsíce sledovat, jak se mi mění perspektiva. Najednou už není problém udělat dvacet pět dřepů najednou, ale u osmdesáti se docela zapotím. Zároveň jsem hledala takový plán, který obsahuje dostatek odpočinku a občas polevuje, aby si svaly mohly odpočinout. Je hezká představa jet měsíc v kuse a každý den přidat pět opakování daného cviku, ale rozhodně to není zdravé. Já mám třeba nařízený odpočinek každý devátý den a nikdy už nebudu dělat tolik sedů lehů, jako dvanáctý den. Výsledkem je, že se mnohem méně musím nutit každé ráno cvičit, protože vím, že ještě dva dny a budu mít volno, tak to přece nevzdám.
Druhá věc, kterou jsem k cvičení přidala asi v půlce měsíce, je zdravá strava. Moje úplně prapůvodní představa hubnutí byla spojená s tím, že musím jíst méně, než do teď. Naštěstí jsem místo toho našla aplikaci, která mi pomáhá sledovat pět základních hodnot: energii, bílkoviny, tuky, sacharidy a vlákninu. Velmi rychle jsem zjistila, že jedno Big Mac menu je 75% denní dávky energie, ale hned 109% tuků (vycházím z doporučených dávek, které mi aplikace vypočítala na základě výšky, váhy, cílové váhy, věku a sedavého životního stylu). Zato takový salát, v tom není skoro nic. A tak jsem ke své hrůze zjistila, že když se vykašlu na fast foody, musím toho sníst za den mnohem, mnohem víc. Několik dní jsem měla problém do sebe všechnu tu zeleninu a ovoce dostat. Vlákninu a bílkoviny jsem se rozhodla neřešit, protože se mi dařilo dostat jich do sebe dostatek leda proteinovými tyčinkami, a to mi nepřijde jako zdravá alternativa. Takže se snažím nepřesahovat tuky a sacharidy a přitom dosahovat požadovaného kalorického příjmu.
Výhoda kombinování cvičení i zdravé stravy spočívá podle mého názoru hlavně v tom, že dovoluje nebýt na sebe tak přísný. Když mám nedej bože chuť na něco sladkého, buď to můžu vyvážit zeleninou, a nebo, když bych měla ten den moc sacharidů, si můžu zacvičit (stačí i procházka nebo deset minut jógy), a najednou jsem zase v normě. Je to pro mě přijatelnější varianta, než se snažit tvrdě vyhýbat všem těm věcem, které mám ráda, ať už je to čokoláda nebo snídaňové cereálie. Navíc se mi často stane, že chuť bych sice měla, ale jsem tak přejedená, že si tu sušenku raději odpustím, než aby mi bylo těžko.
Samozřejmě, to co tady popisuji nebude pravděpodobně fungovat stejně dobře pro všechny. Čímž se dostáváme k další důležité části - viditelné výsledky. Ale o tom bude zase další článek, se kterým bych, s dovolením, počkala o něco déle než tři týdny.
Na čtenou zase příště
A. K.
První, co jsem začala dělat ještě před zlomovým momentem, který v motivační části popisuji, je cvičení. Protože Pinterest je plný třicetidenních cvičebních plánů, přišlo mi jako dobrý nápad jeden z nich ze srandy vyzkoušet a sledovat od 1. září, jak dlouho to vydržím. Kvůli předchozí zkušenosti s podobnými programy, kdy jsem po týdnu musela přestat kvůli bolesti, jsem si vybrala takový plán, který počítá s tím, že do začátku nic nevydržím. Postupně tak můžu během měsíce sledovat, jak se mi mění perspektiva. Najednou už není problém udělat dvacet pět dřepů najednou, ale u osmdesáti se docela zapotím. Zároveň jsem hledala takový plán, který obsahuje dostatek odpočinku a občas polevuje, aby si svaly mohly odpočinout. Je hezká představa jet měsíc v kuse a každý den přidat pět opakování daného cviku, ale rozhodně to není zdravé. Já mám třeba nařízený odpočinek každý devátý den a nikdy už nebudu dělat tolik sedů lehů, jako dvanáctý den. Výsledkem je, že se mnohem méně musím nutit každé ráno cvičit, protože vím, že ještě dva dny a budu mít volno, tak to přece nevzdám.
Druhá věc, kterou jsem k cvičení přidala asi v půlce měsíce, je zdravá strava. Moje úplně prapůvodní představa hubnutí byla spojená s tím, že musím jíst méně, než do teď. Naštěstí jsem místo toho našla aplikaci, která mi pomáhá sledovat pět základních hodnot: energii, bílkoviny, tuky, sacharidy a vlákninu. Velmi rychle jsem zjistila, že jedno Big Mac menu je 75% denní dávky energie, ale hned 109% tuků (vycházím z doporučených dávek, které mi aplikace vypočítala na základě výšky, váhy, cílové váhy, věku a sedavého životního stylu). Zato takový salát, v tom není skoro nic. A tak jsem ke své hrůze zjistila, že když se vykašlu na fast foody, musím toho sníst za den mnohem, mnohem víc. Několik dní jsem měla problém do sebe všechnu tu zeleninu a ovoce dostat. Vlákninu a bílkoviny jsem se rozhodla neřešit, protože se mi dařilo dostat jich do sebe dostatek leda proteinovými tyčinkami, a to mi nepřijde jako zdravá alternativa. Takže se snažím nepřesahovat tuky a sacharidy a přitom dosahovat požadovaného kalorického příjmu.
Výhoda kombinování cvičení i zdravé stravy spočívá podle mého názoru hlavně v tom, že dovoluje nebýt na sebe tak přísný. Když mám nedej bože chuť na něco sladkého, buď to můžu vyvážit zeleninou, a nebo, když bych měla ten den moc sacharidů, si můžu zacvičit (stačí i procházka nebo deset minut jógy), a najednou jsem zase v normě. Je to pro mě přijatelnější varianta, než se snažit tvrdě vyhýbat všem těm věcem, které mám ráda, ať už je to čokoláda nebo snídaňové cereálie. Navíc se mi často stane, že chuť bych sice měla, ale jsem tak přejedená, že si tu sušenku raději odpustím, než aby mi bylo těžko.
Samozřejmě, to co tady popisuji nebude pravděpodobně fungovat stejně dobře pro všechny. Čímž se dostáváme k další důležité části - viditelné výsledky. Ale o tom bude zase další článek, se kterým bych, s dovolením, počkala o něco déle než tři týdny.
Na čtenou zase příště
A. K.
Komentáře
Okomentovat